Koupila jsem si čas

,,Kéž bych měl/a víc času, abych se mohl/a věnovat..." doplň si dle sebe. Taky někdy s povzdechem proneseš tuhle větu? O čase a jeho využití jsem zatím psala jen v souvislosti s filmem In time. Kdo by si nepřál mít někdy víc času na ,,své věci"?

Šla jsem se dnes projít do kavárny kousek od Karlova náměstí. Dala jsem si oblíbené brownies a ledové kafe s kokosovým mlékem. Tak trochu doufám, že přijde fokus na psaní, protože zrovna dnes jsem nevstala úplně pravou nohou. Ale neodpískám kvůli tomu celý den. I když to dnes od rána víc drhne oproti dnům, kdy se probudím samovolně brzy a zregenerovaná. Ještě ten můj nový ,,podzimní" režim není úplně optimalizovaný (tak na 75 %), ale i tak určitě stojí za to posdílet, jak jsem získala čas na psaní nové knihy. Vůbec tu ale nebudu mluvit o time managementu, to by bylo na jiný článek a navíc ho sama příliš nepoužívám.

Den má pořád 24 hodin. Platí to pro každého z nás a nedá se to změnit. Tak jak to teda myslím, když říkám, že jsem si koupila čas? Ten se přece nedá koupit. No... souhlasím s tebou. Ale určité triky mi umožnily změnit poměr mezi spánkem a bdělým stavem.  Vlastně to nejsou triky, ale dlouhodobá konstantní práce s trochou dopomoci na závěr. Nyní spím kratší dobu, ale kvalitněji. Tím, jak se budím dřív a vstávám, získala jsem nové časové okno o délce 1,5 - 2 hodin.

Třeba to nepotřebuješ měnit. Možná máš dostatek času. Pokud je práce tvůj koníček - tvůj business a můžeš si organizovat činnosti během dne, je to ideální stav. Nebo tě možná tě nikdy nenapadlo chtít víc času, protože se tvůj den se střídá v cyklech -vstát-práce-domů-jídlo-televize-spát- a vyhovuje ti to. Oukej. V pořádku. Ale...

Pak jsem tady já. Mám pevnou pracovní dobu. V práci musím být na 8 a končím v 5 večer. Jestli chodíš do práce podobně jako já (a řekla bych jako většina z nás lidských bytostí), odejdeš ráno a přijdeš domů večer. Ráno je čas na vyčištění zubů, trochu se zkulturnit a vyrazit. Není tam žádný extra prostor na nějakou činnost. Takže pak zbývá čas večer. 3-4 hodiny po práci, než ulehnu do postele, abych další den vstala a další den žila jak křeček v kolečku spánek, práce, spánek, práce. Jasně, vydělám si na nájem a jídlo pro sebe a ty možná i pro rodinu. Ale co dál?

Spánek byl vždy priorita číslo 1. I když jsem chodila cvičit prakticky denně po práci, řekla jsem si, že to nikdy nebude na úkor spánku. A tak jsem šla cvičit po práci, pak se ještě někde najedla, kousek se prošla a přišla domů mezi 9 a půl 10. Když jsem si dala sprchu v gymu, ušetřilo mi to čas doma. V 10 jsem zapadla do postele, abych usnula co nejdřív, protože jsem ladila svůj cirkadiální rytmus. Ráno jsem se někdy budila před 6 nebo na budík v 6. To jsem měla čas na nachystání snídaně a někdy i oběda s sebou. Snídala jsem vždycky až kolem 8. hodiny v práci.

Mým hlavním úkolem je co nejvíc optimalizovat cirkadiální rytmus. Protože už se tomu věnuji docela dlouho (začala jsem řešit spánek loni v září), rozhodla jsem se tomu trochu pomoct a objednala jsem si směs šesti látek, které by měly dohromady zlepšovat kvalitu spánku a tím i vést k poklesu objemu času stráveného v posteli. Zkrátka spát efektivněji. Z toho plyne název produktu - Sleep faster. Koupila jsem ho v kombinaci s brýlemi blokujícími modré světlo večer. Měla jsem jedny už asi půl roku, ale tyhle chrání oči z více úhlů a snižují i intenzitu světla, které je večer někdy dost agresivní pro oči.

Překopala jsem režim. Co začalo září, přestala jsem chodit cvičit a jíst pozdě večer. Vždycky to bylo jedno nebo druhé a věčný boj, co upřednostnit. Pokud jdu po práci cvičit, budu jíst pozdě. Pokud se najím po práci, nepůjdu cvičit najezená. V září jsem cítila, že mi ,,režim gym" už stačil a potřebuji změnu. Vynechala jsem 2 týdny a věděla jsem, že už se tam nevrátím. Tělo po víc než půl roce odmítlo dál pokračovat v tomhle režimu. Souvisí to dost se světlem.  S přicházejícím podzimem se začalo stmívat dříve a já jsem vždy stavěla prioritu na to být aspoň chvíli venku na světle, než se zavřít do místnosti. Přes léto mi to nevadilo, protože jsem si užívala světlo ráno i večer. Ale na podzim to nejde. Tak jsem vypověděla členství a rozhodla se těžit maximum z pobytu venku. Můžu se jít projít i v poledne místo oběda, protože vím, že budu mít večer dostatek času se najíst.

Se spánkovou optimalizací ,,blbnu" už nějaký ten čas. Letos je to poprvé, co se mi podařilo ,,hacknout" strašnou únavu každé ráno. Loni jsem měla pocit, že usnu cestou do práce, neustále jsem zívala cítila se nevyspale. Tak jako tak, ať si zvolíš sebelepší doplněk, je to pořád jen doplněk, nadstavba. Žádná substance na světě za tebe neudělá práci, kterou musíš zvládnout ty.

A teď tedy k tomu, jak jsem si koupila čas. Je 3.10.2019 večer. Přinesla jsem si domů objednávku z Brainmarketu. Společně s diamantovou kalabasou a Yerbou jsem si pořídila hackerský věcičky Brainmax 1.5 na lepší zvládání stresu a Sleep faster s brýlemi blokujícími modré světlo. Ten den jsem ale měla kafe později odpoledne a tak nemělo smysl brát sleep faster. Bylo by to vyhození peněz z okna. Nicméně druhý den (4.10.) jsem si vzala první odměrku, asi 30-40 minut před spaním.  To byl pátek. Z Pá/So a ze So/Ne se extra nic nedělo. Ale pak? 8.10. se budím 4:40 (vstávám 5:00). Snídám až v práci. Další dny se budím a vstávám 4:52, 4:30, 5:00, 5:03, 5:47, 4:30, 5:00, 4:18 (cožeeeeeee?), 4:30.

Zařadila jsem dvě snídaně. 2. týden tohohle vstávání jsem přešla z žádné nebo pozdní snídaně kolem 8. hodiny v práci na dvě snídaně - první jsem snědla ještě doma a druhou pak v práci mezi 8 a půl 9. Má to 2 důvody. 1. večeřím ideálně do 7 hodin, max v půl 8 (a to už se teď kroutím) a 2. jsem vzhůru déle, takže mám větší výdej. 

Na rovinu, spalo se mi fakt hodně blbě jednu noc, když jsem byla totálně utavená fyzicky i psychicky z práce. Zdály se mi kraviny a ráno jsem byla stejně vyčerpaná. A pak ještě 2x to nebylo úplně ono, když jsem nešla spát až tak moc unavená. Jinak pár nocí bylo naprosto luxusních, spala jsem jak dříví. Přes den jsem mohla lítat jak Alík a elán s dobrou náladou mi vydržely až do dalšího usnutí.

A tak se mi díky efektivnějšímu spaní vytvořil ráno prostor pro psaní knihy. Takže jsem vstala, zapila Brainmax na stresovou odolnost, uvařila si termosku vody na dolévání Yerby, zasedla a psala. Trhala jsem se od noťasu kolem půl 7 s tím, že bych se už fakt měla jít chystat do práce...

Nakonec bych ještě chtěla říct, že i když si takhle vytvoříš časové okno navíc a nevíš, co s ním, tak je celá práce zbytečná. Je dobré dát si už večer předtím záměr, co chci dělat, až ráno vstanu. A pak... nestačí se vzbudit. Chce to opravdu vstát.

Je toho hodně, co chci vyzkoušet, zjistit a vychytat. Ale i tak mi to, co se teď děje přijde příliš dobré na to, abych si to nechala jen pro sebe. Postupně budu doplňovat další poznatky. Čas a prostor jsou zásadní témata a proto budou tvořit jednu z hlavních kapitol v knize. Těším se, co do té doby ještě vyplyne z mých pozorování.

A tím bych to dnes ukončila. Přeji ti krásnou jakoukoli část dne :)

Katie, SimplyMyWorld.cz

Veškeré vydané články za rok 2019 a 2020 najdeš v knize Rekalibrace Lidské Bytosti.