Jeden den dovolené a dění v týdnu

Tenhle článek navazuje na předchozí  (o víkendové terapii mysli). Dávám ho sem taky, protože si myslím, že i ,,obyčejné sdílení" zde má své místo. A navíc... nemusíš se ani dívat z okna a víš, že přišel podzim. Dnes je ten den zalézt si pod deku s teplým čajíkem, pustit si hudbu a něco vytvořit. Třeba vypustit ven tenhle sepsaný páteční den (a třeba trochu víc). Mimochodem, ten čaj, který teď piju, to je dokonalost sama a totální aromaterapie. Ber tohle jako část deníku s pár tipy, co jsem dělala přes den. Protože tak to je. Proud událostí, které se staly a myšlenek, které mě napadají. (Veškeré odkazy najdeš pod článkem.)

Pokud se ti nechce číst, můžeš se podívat na Posledních 14 dní v pár vteřinách.

Je pátek 4.10.2019, 9:35. Sedím v Mama coffee. Předcházelo probuzení v půl 7. Na dnešek jsem si vypla budík. Ráno jsem si udělala assam s máslem a skořicí do nové diamantové kalabasy. Byla to láska na první pohled. Už ani nevím, kolik uplynulo času od doby, kdy jsem koupila první dvě hliněné kalabasy a matéčko. Měly tu nevýhodu, že když jsem zalila maté horkou vodou, tak se nedaly chytit a někam přenést. Což jsem většinou chtěla, protože by bylo nežádoucí pít čaj vestoje u kuchyňské linky. A taky jsem spolkla první dvě tablety Branmaxu 1.5, který mi bude pomáhat se stresovou adaptací.

Tahle nová kalabasa je fakt úžasná. Totálně zapadá do mého konceptu a teď mě napadlo, že bych ráda měla takové někde ve svém gymu/kavárně, místě k zastavení. Je toho opravdu tolik, co chci. Být na tom líp, abych mohla předávat energii ostatním. Bylo by skvělé mít takové jedno místo, mimo byt.

Jak píšu, postupně mi vyskakuje spousta věcí a skoro to nestíhám všechno pojmout. Přijde mi škoda vynechat každičký kousíček. Takže zpět k dnešnímu dni a současnému okamžiku.

Ráno jsem se pak nachystala na kavárenské psaní. Sbalila jsem notebook, sluchátka, zápisník. Žádná studená sprcha nebyla, protože jsem větrala celou noc na ventilačku a měla jsem ráno v pokoji asi 16,5 °C. Oblékla jsem kraťasy a tentokrát i tílko, tričko a ještě šedou mikinu z Decathlonu. Abych řekla pravdu, tak se těch kraťasů vůbec nechci pustit. Jako kalhoty mě dost vytáčely, tak jsem je o víkendu ustřihla nad kolena a od té doby je nesundám. (Hm, tak si říkám, kéž by šlo takhle snadno psaní bakalářky nebo diplomky. Taková disertace na biohacking, to by bylo dost skvělé téma. Tak jako tak jednou tahle knížka vyjde. Počítám, že nejpozději do konce přístího roku.) Já tak odbíhám od tématu, že se z toho asi zblázním. Je vidět, že jsem nepsala takhle ,,na nástřel" fakt dlouho. I když pár článků za září jsem vykopla. Taky září bylo zatím rekordní, co se týče počtu návštěv. To mě nesmírně těší. Jsou to čísla, jasně, ale ta čísla něco ukazují. A to je to, co je na tom to zajímavé. Vidíš to? Už zase. Trocha koncentrace, zaměření pozornosti by neškodilo. Ale co. Budu tu sedět tak dlouho, dokud bude hmatatelný můj psací potenciál. Fakt, že tohle všechno datlím dvěma prsty, je trochu úsměvný.

Jo. Takže jsem vyšla ráno ven. Bylo asi 9 °C. Mírně mžilo, ale to mě neodradilo od ranní procházky. Jsem na to zvyklá a pocit, že si ráno sednu do autobusu se mi docela dost příčí. Když ráno svítí sluníčko, je to samozřejmě lepší. Teď je těch slunečných rán méně, často je zamračeno a ještě docela tma, ale to mi nevadí. Jde mi o pohyb a vzduch.

Takže jsem se prošla na Želivského, tam jsem nasedla na tramvaj a dojela na Václavské náměstí. Řekla jsem si, že když už jsem tu, dojdu si do areny vybrat zbytek kreditu (asi padesát korun) a při té příležitosti si odskočím. Protože můj močový měchýř teď nějak nechce držet svůj obsah a vždycky letím jak blázen. S tím by mi mohl pomoct kurkumin. Trochu pročistit, co je třeba. A taky posílení vnitřních svalů.

Tak jsem si vybrala ,,pade" a pokračovala do Mama coffee, které je mezi Vodičkovou a Karlovo náměstím. V prvním patře kavárny vzadu se nachází můj oblíbený stůl. Tak trochu jsem doufala, že bude volný. Na to, že je ráno, tak je tu dost napráskáno. Ale zrovna ten ,,můj" stolek byl volný. Oujé. Řítím se k němu a usedám. Přichází slečna a poté čučím do nápojáku asi 5 minut. Objednala jsem si dvojitou kávu s ledem, bez mléka, vodu, banánový chlebík a ještě karamelový košíček. Dala jsem si do nosu. Uplynula nějaká doba a nemám pocit, že bych měla nějaký glykemický nával nebo útlum. Přemýšlela jsem i nad vajíčky, ale ty si můžu ukuchtit doma o víkendu.

Docela dlouho mi trvalo pofackovat stůl do požadovaného stavu, abych mohla začít pracovat Teď už tu mám jen polovinu kafe a vodu. Voda se tu dá dopustit ze skleněné nádoby, což je skvělý. Nebaví mě dávat si vodu v lahvi, protože ji mám hned vypitou a zbytečně to leze do peněz.

Už od pondělí poslouchám takový ,,hack" ráno cestou do práce, o polední pauze nebo večer, když se jedu ještě někam projít. Mamka mi říkala o téhle hudbě už před nějakou dobou, ale to jsem na ni neměla buňky. Nějak má všechno svůj čas a když mám pocit, že by se něco mohlo hodit, mamka sáhne do svého informačního sejfu a vytáhne z něj nějaké poklady. Konkrétně teď poslouchám hlavní 2-3 skladby od Metcalfa. Má nejoblíbenější se jmenuje Portal of Power. A je to neskutečná šlupa. Většinou ji poslouchám 2-3x dokola a pěkně se nabiju. Poté, co jsem měla tu krizi a vyčerpání minulý týden, jsem byla 2x venku přes poledne místo oběda. Šla jsem do lesoparku na svižnou procházku a valila to do hlavy, co se dalo. Největší restart ale nastal právě o víkendu. To jsem byla hodně venku. Docela i svítilo sluníčko a neskutečně mě to postavilo na nohy. Šlo o to ho udržet v průběhu celého týdne.

Ještě to čteš? Tak paráda, píšu dál. 

Včera jsem si udělala objednávku u farmy Sasov, pro tu si pojedu až 17.10. To jsem šla tuším v úterý po práci, podívat se do Go Fresh obchodu kousek od Flory. Chtěla jsem se projít, takže jsem měla záminku. Jo vlastně. Chtěla jsem sehnat něco s konopím. (Což zase souvisí s rozhovorem, který jsem vyposlechla, ehm. Trošku se to nabaluje, ale to je takový můj standard.) Chtěla jsem čokoládu, ghee s konopím nebo nějaký čaj. Cestou jsem narazila ještě na jednu zdravou výživu. Taková klasika, tam jsem si vybrala jen žitné těstoviny. Neměla jsem je hodně dlouho a občas na ně dostanu chuť. Ale stejně jsem měla náladu jít do toho dalšího obchodu. A dobře jsem udělala. Byla jsem tam podruhé. Poprvé jsem si tam jen vyzvedávala nějaký balíček. Teď jsem tam tak obcházela regály a pokukovala, co kde je. Přišel milý týpek a ptal se mě, co hledám. Říkám: ,,No narovinu, máte něco s konopím?" Jako první mi přinesl čaj s názvem ,,Sladce snít". Podává mi ho a já se směju. ,,To jste se náhodou trefil hodně dobře." Pak mi ukazoval ještě další čaj a bazalkové pesto s konopím. Ty dva čaje a pesto jsem si vzala. Měl tam ještě konopné mýdlo, ale to není k jídlu, takže nic :) Pak jsem vzala ještě jednu mléčnou čokoládu, 50 % kakaa. (Tu jsem si později zalila doma horkou vodou, přidala skořici a jedla ji po lžičkách. To bylo skvělý.) No a pak jsme se začali bavit o tom konopí. Říkala jsem, že si nechci kupovat nějaký nefunkční extrakt, protože nechci vyhodit peníze oknem. A že sháním ghee s konopím (našla jsem na netu). Dal mi tip na jedny stránky, na které jsem shodou okolností ten den taky koukala. Říkal, že mi tam to máslo objedná, když budu chtít. Anebo zná eshop, kde mají sádlo s konopím a to je prý super dobrý. Tak jsme se dostali i k vývarům. Mají tam poctivé, jen z kostí, pomalu tažené. A právě tady jsem si objednala 2 sklenice, které si pojedu vyzvednout za 14 dní. To sádlo tam bohužel neměli, ale objednala jsem si klasické, bez konopí. Pak jsme se začali bavit o Brainmarketu a Brainmax doplňcích stravy. Měla jsem radost, že si můžu konečně s někým trochu popovídat. Odcházela jsem a měla jsem fakt dobrou náladu. I když si někdy připadám jako z jiné planety, nacházím lidi, které baví a zajímá to, co mě.

Den předtím (pondělí) jsem si jela do areny pro boty, které jsem tam měla. Pak jsem šla zase procházkou domů. Měla jsem sluchátka a pouštěla si mordy do uší. Hnala jsem z Olšanského náměstí na Floru. Asi v půlce kopce jsem potkala známou z meditací. Viděly jsme se loni u moře a ještě jednou v Praze v rámci nějakého předvánočního setkání. Pozdravily jsme se. Udělala jsem dalších pár kroků a pak jsem sundala sluchátka. Zeptala jsem se, jestli bydlí někde tady a když řekla, že jo, zeptala jsem se, jestli ji můžu doprovodit. A tak jsme šly kousek spolu. Až po nějaké době mi došlo, že jsme se letos vlastně neviděly u moře. Nějak extra jsme se předtím nebavily, ale tohle krátké setkání bylo fajn. Když jsme došly před barák, ještě chvilku jsme povídaly na rohu ulice. Říkala jsem si v duchu, že jsme se obě od posledního setkání posunuly dál. Ne nějak nafoukaně. Bylo to skvělé uvědomění. Slíbila jsem, že budu pozdravovat rodiče a rozloučily jsme se. Spěchala domů, měla tam dva hladové krky a nesla jim jídlo. Takže hned první den po resetovacím víkendu jsem se ujistila, že je vše dobré.

To byla taková vsuvka. A co tedy ta páteční dovolená? Po psaní v kavárně jsem se potřebovala trochu projít. Tak jsem si sbalila saky paky, nazula boty, zaplatila a šla. Chtěla jsem omrknout nějaké nové zápisníky, ale žádný mi nepadl do oka. Cestou jsem si ještě na chvíli ponořila ruce do studené vody v kašně, abych trénovala adaptaci na chlad. Dojela jsem domů, že si uvařím oběd a sním si ho pěkně venku. Protože svítilo sluníčko a chtěla jsem toho využít. Tak jsem si uvařila žitné těstoviny a k nim přidala pesto s konopím, cheddar a čerstvou okurku. Jídlo jsem přendala do skleněné misky a dala do batohu. K tomu jsem si přibalila kalabasu s porcí matté, bombillou a termoskou s horkou vodou. Došla jsem do parku, který je asi 3 minuty od baráku. Pěkně jsem si tam sedla a vychutnala si na sluníčku čerstvý oběd a čaj. Pak se zatáhlo a tak jsem se vrátila zpátky domů.

Protože jsem hodně psala a potřebovala jsem si natáhnout záda, dala jsem si 30 minutový power nap. Ležela jsem na zádech a úplně vypla. Měla jsem pocit, že ležím minimálně hodinu. Pak jsem vstala a pokračovala v činnosti.  

Už nějakou dobu se věnuji optimalizaci spánkového režimu, protože to je pro mě dost klíčové. Kolem 19:15 jsem si nasadila brýle blokující modré světlo. Připravila jsem si teplou koupel pro nohy se solí z mrtvého moře a síranu hořečnatého. (To s usínáním až tak nesouvisí, prostě se mi nechtělo do vany do koupele, tak aspoň nohy.) Ve 21:15 jsem si umíchala první porci přípravku na kvalitní spánek. Pak teplá sprcha, otevřít okno na ventilačku a takto vyzbrojená jsem ulehla ve 22:00. (2. den jsem se vzbudila samovolně v 5:58 a vstala.) Tak to je zhruba nástin uplynulého týdne.

Dej mi vědět, jestli tě baví/zajímají i tyhle ,,deníkové" typy článků :)

Pokud tě něco zaujalo, přikládám slíbené odkazy.

Rise by performance a Performance training, díky kterému si zlepšuji životosprávu a dělám to, co dělám.

Hudba: Byron Metcalf, Portals of Power a další od něj

Obchod Go Fresh

Čaje: ,,Štěstí je sladce snít" a ,,Hlavu vzhůru" (Sonnentor)

Pesto konopné s bazalkou a petrželí 100g, Hradecké delikatesy

Brainmarket.cz, Brainmax 1.5, Sleep Faster

Vývary (budu teprve zkoušet):  Biofarma Sasov

Katie, SimplyMyWorld.cz

Veškeré vydané články za rok 2019 a 2020 najdeš v knize Rekalibrace Lidské Bytosti.