Světlo / Počasí, že by psa nevyhnal?

Minulý víkend jsem to trochu podcenila. V sobotu nebylo moc pěkné počasí. Taková podzimní klasika. Zataženo. Byla jsem ponořená do psaní a ignorovala jsem fakt, že bych se měla jít projít. Šla jsem někdy až ve 3 hodiny odpoledne, což byl poslední rozumný čas, kdy můžu chytit ještě trošku světla. O sluníčku samozřejmě nemohla být řeč. Procházka mi příliš nepomohla. Už bylo pozdě. V pondělí ráno jsem se po víkendové práci s notebookem cítila ,,přepnutá a utavená." A tak jsem se šla projít aspoň místo oběda do přírody. To mi moc pomohlo.

Tento víkend jsem nechtěla dopadnout stejně. Cítila jsem, že akutně potřebuji na vzduch, světlo a projít se. Jinak se mi budou za chvíli zavírat oči a skončím jak zdechlina už dopoledne. A tak jsem sbalila notebook, že si udělám procházku do kavárny.  Zase bylo zataženo, asi 6 °C. Chvilkami pršelo, ale bylo mi to jedno. Konečně chlad, vzduch, světlo a vítr. To mě  rychle probralo.

Když jsem šla sídlištěm, všimla jsem si něčeho, co upoutalo mou pozornost. Ne, že bych byla nezdvořák, který kouká lidem do oken, ale nedalo mi to. Když jsem sledovala ta okna v panelácích, všude jsem viděla jen tmu.  Celou cestu tam jsem o tom přemýšlela a bavila se myšlenkami, které mě drnkaly o mozek. To způsobilo, že jsem došla mnohem dál, než jsem původně plánovala. O co mi tedy jde?

Je počasí, že by psa nevyhnal? Neřeš psa a jdi. Ačkoli... když půjdeš ty, on se jistě přidá rád.  

Venku šero, uvnitř tma. Představ si standardní situaci: Je podzim. Ráno vstaneš a je ještě tma, takže si rozsvítíš. Těšíš se na sluníčko a denní světlo, ale je zataženo, takže i když je dopoledne, uvnitř v místnostech je šero. A tak svítíš vesele dál umělým světlem, jehož složení vlnových délek (barev) v přírodě není. Přece se nepřerazíš ve vlastním bytě nebo si neukrojíš prst při vaření. To dá rozum. A taky se ti nebude chtít tolik spát, když budeš svítit. Přece je den. A v lepším případě si aspoň párkrát za den otevřeš okno. Ale venku je děsná zima, takže jen tak symbolicky. 

Šero, zima, fouká vítr. Takový ten den, kdy je nejlepší zůstat doma, zalézt si pod peřinu s teplým čajem a válet se. Nic nedělat. Být v teple. Takhle strávíš uvnitř v místnosti s umělým osvětlením (nebo v šeru) celý den. S minimem vzduchu a pohybu. A večer? Samozřejmě zase svítíš (proud je fakt skvělá věc.) Díky tomuhle ,,pasivnímu odpočinku uvnitř" se pak cítíš jak mrtvola, hůř se ti spí a to máš před sebou 5 pracovních dní. Šup tam s dvojitou kávou v pondělí ráno. Připrav si rakev a svou závěť odkaž mě (haha).

Udělej si test. Schválně. Zkus se podívat z okna na protější panelák nebo stavbu, kterou máš poblíž. Co uvidíš v oknech? Pokud je zhasnuto, uvidíš tmu. Protože okna propouštějí jen 10 % světla. Takže i když je venku zataženo, pořád je tam o 90 % víc světla, než uvnitř (to je sakra rozdíl). A to už vůbec nemluvím o záclonách (těch bílých), které sežerou další část světla, které se pracně protlačí skly. 

Respektovat své potřeby. Po chvilce práce na počítači jsem cítila, že potřebuji ven. Vyšla jsem nalehko. V tričku s krátkým rukávem. Šla jsem rychle a prodýchávala se, abych rozproudila krev a začala vytvářet víc tepla na zahřátí. Mohla bych si dát studenou sprchu, která mě probere raz dva, ale aktuálně dávám přednost procházce venku, v chladu.

Takže?

  • Nejsme stavění na celodenní pobyt uvnitř (umělé podmínky nás otupují)
  • Umělé osvětlení obsahuje vyšší podíl modrého světla, než slunce, což má na organismus negativní dopad - především večer, kdy modrá složka v přírodním světle není zastoupena (narušení hormonální regulace)
  • Venku je dostatečná intenzita světla (i když je zataženo) a kompletní spektrum vlnových délek, přesně tak, jak to sluníčko vytvořilo.
  • Venku tělu konečně dojde, že je den a má možnost sladit se s cykly den/noc (tedy pokud nemáš brýle na očích)
  • Kromě přirozeného světla na nás pozitivně působí chlad, pohyb (rychlejší tempo) a čerstvý vzduch, který zhluboka dýcháme. To všechno dohromady způsobí, že se cítíme líp. Naživu.


Jak tak koukám z okna, dnes je ideální den na to nezůstávat jen doma, ale pobýt aspoň chvíli venku (i víckrát během dne). Uvidíš, že ti bude líp.


Veškeré vydané články za rok 2019 a 2020 najdeš v knize Rekalibrace Lidské Bytosti