Rozpoznání kryptonitu vs. nová předsevzetí

Tak jo. Přiznávám se dobrovolně. Tenhle text jsem si částečně vypůjčila z chystané knihy (je to má oblíbená kapitola). Nový rok nám za chvilku zaklepe na dveře a tak mám pocit, že se ti tahle informace může hodit právě teď. Čas mezi Vánoci a Silvestrem by neměl být jen o hordách jídla, alkoholu, dárcích a běhání od jedné návštěvy k druhé. Měl by to být také čas odpočinku a rekapitulace uplynulých dvanácti měsíců. Hodí se  například popřemýšlet, co se nám povedlo a kam jsme se posunuli.

Následující rok si pak dáváme nová předsevzetí. A je to tak jistě v pořádku. Kromě toho mám pro tebe ještě jeden tip, co udělat před začátkem nového roku: Zamyslet se nad svým kryptonitem. Když budeš číst dál, dozvíš se, co tím myslím + o mém největším krypto-šutru. Je to něco, co jsem ještě nikdy nesdílela. Chci ti na tom příkladu ukázat, že sebe-otravnější kámen v botě lze využít ve svůj prospěch, pokud ho rozpoznáš.

Ještě než se podíváme, o co tady poběží, dovol mi nyní povyprávět ti krátce o tom, co se odehrálo před pár lety a započalo mou cestu za zlepšováním sebe sama. 

Bludný kruh

Jednoho dne to nastalo. Konečně jsem měla odvahu a sílu posvítit si na svůj největší stín. Po čtyřech letech bloudění v kruhu jsem si přiznala pravdu. Jakou? Že strava je můj Kryptonit číslo jedna. To znamená, že pokud se budu stravovat nevhodně, kašlat na to a dělat ze svého těla nenažranou popelnici, nikdy nebudu mít dostatek energie na fyzické úrovni a stabilní psychiku. Zároveň s tím přišlo uvědomění, že pokud se této oblasti začnu skutečně věnovat a přetvářet své návyky, může se ze stravy stát můj diamant - nástroj, skrz který se dokážu nejvíc poznávat. Ale jak se to vlastně stalo, že jsem začala padat do takových zacyklení?

Začalo to v říjnu roku 2014, kdy jsem nastoupila do prvního ročníku doktorského studia a odjela na půlroční stáž do Holandska. Bylo to dost psychicky náročné už pár měsíců předem. Všechno to zařizování a další okolnosti přispěly k tomu, že jsem už tam přijela dost vyčerpaná. První den v práci jsem se rozbrečela, aniž bych měla důvod. Byla jsem tam celkově dost izolovaná a oproti ostatním studentům jsem měla pořád plné ruce práce. Večer už se mi nikam nechtělo.

A právě tady začalo mé večerní přejídání (a taky dopování se kávou). Nebyl den, abych nešla spát s tak plným břichem, až jsem mohla sotva dýchat. Vždycky jsem si slíbila, že je to naposledy, ale další den jsem šla a přejedla se znovu. To se samozřejmě projevilo na mém fyzickém těle, kdy jsem během dvou a půl měsíce (od října do poloviny prosince) přibrala na váze. Z 58-59 kg jsem se dostala na 64-65. Po návratu do Prahy na jaře 2015 jsem se do léta dostala na svou původní hmotnost. (Taky jsem začala s tréninky, čistě podle sebe.) A byl by to šťastný konec. - Jenže se tak nestalo.

Od té doby se rok co rok potýkám s tím samým. Od druhé poloviny srpna přestávám cvičit, mám výrazně méně energie a téměř nulovou motivaci. Na jednu stranu klesá aktivita a na druhou rostou ústupky v kvalitě jídla a dopřávám si víc. Každý výkyv nálady řeším ,,jídlem - Kryptonitem" a postupně se propadám hlouběji s pocitem, že ,,teď to nechci řešit, nechte mě všichni být. Nemám sílu si k tomu všemu ještě hlídat jídlo. Teď opravdu ne." (Hlavní problém je v tom, že čím víc těchhle Kryptonitů jím, tím víc je vyhledávám. Samozřejmě je to na úkor normálního jídla. Je to pekelná smyčka.) Tohle trvá přibližně do poloviny prosince, kdy najednou prozřu. Zjišťuji napáchané škody v podobě dalších kil a rozházené psychiky. Světe div se, až teď mám sílu na změnu. A tak od druhé poloviny prosince na sobě makám přibližně do července. To je období, kdy se cítím nejlíp. A jak se přivalí srpen, asi už víš, co následuje. Začíná to na ,,p". - jako průser.

Já vím, je nejvyšší čas udělat si ve svém životě pořádek. Pokud tě tohle nikdy nepotkalo a říkáš si: ,,Co ta holka furt řeší?" (Může se to týkat jakékoli oblasti.) Pak mě asi nepochopíš. Ale pokud víš, o čem mluvím a připadáš si někdy jak ten křeček v kolečku, vzhůru do toho. Pojďme si přiznat, že náš aktuální stav nám nepřináší radost a spokojenost v našich životech a pojďme to společně změnit. Přeměnit Kryptonity v diamanty nebo písek ve zlato, pokud ti to zní líp. Můžeš to udělat jen ty, protože jen ty víš, kde máš bolavá místa.

Možná si teď říkáš: ,,Jo jasně. Od zítřka se změním. Žádný problém. Přestanu dělat:... a místo toho začnu dělat:...." Dá se říct, že na tom změnit se není nic složitého. Přece stačí naslouchat svému vnitřnímu hlasu. Až na to, že ten někdy taky pěkně kecá. Bohužel. Respektive to, co považujeme za intuici, není vždy intuice. Ne v tomto stavu.

Když se rozhlídnu kolem sebe, vidím, kolik z nás se potýká s problémy. Chceme něco změnit, ale z dlouhodobého hlediska selháváme. Je jedno, co to je. Podstatnější je, že jsou to věci, situace nebo návyky, které nás táhnou ke dnu jako koule přivázaná k noze. Obírají nás o energii a oddalují od našich cílů a snů.

Za těch pár let mám zmapované činnosti a situace, po kterých se cítím špatně a které naopak pozvedávají mou mysl i ducha. Všichni tohle víme. Víme, co nás stahuje dolů a při jakých činnostech nebo rozhodnutích se cítíme šťastní. Kdy se projevuje naše podstata. A když ignorujeme tenhle fakt, necítíme se ve své kůži.

Je jedno, jak moc šíleně vypadá pro okolí to, co ti přináší radost. Když něco děláš, tak víš, proč to děláš. Nikdy si nenech do toho mluvit a nenech se odradit. Jen ty znáš své vnitřní pohnutky k dané činnosti. Jediné, na čem záleží, je náš pocit naplnění. Proč? Protože pouze tak se z nás stanou bytosti (zdravé a plné energie), které jsou schopny být k dispozici pro své okolí.

Tisíckrát za den - každý okamžik - rozhodujeme o tom, co se stane součástí našich životů, těl, myšlenek a návyků. Tak a teď k tomu kryptonitu...

I superhrdinu lze oslabit

Znáš si film nebo seriál se Supermanem? Pokud ne, tak podle Wikipedie je Kryptonit (v anglickém originále kryptonite) fiktivní chemický prvek, který byl dlouhou dobu jediným prostředkem, jak omezit schopnosti Supermana. Dále se tam píše, že: ,,Kryptonit je jakousi Achilovou patou v nadlidské a nezničitelné postavě Supermana, čímž se autorům podařilo docílit zranitelnosti této postavy. Kryptonit je způsobem, jak pomoci k ztotožnění se s hrdinou. Většina nezranitelných typů superhrdinů má podobný element jako je kryptonit pro Supermana, který mu způsobuje bolesti a ztrátu schopností. Předpokládá se, že dlouhodobé působení zeleného kryptonitu by mělo fatální následky. Pochází z úlomků planety Krypton. Po opuštění prostředí s kryptonitem se schopnosti Supermana vracejí k normálu.

Ještě to zjednoduším. Superman se narodil na planetě jménem Krypton. Když přišel na svět, planeta byla těsně před výbuchem a tak ho rodiče ve snaze zachránit vyslali v lodi na planetu Zemi. Ačkoli pro něj nebylo jednoduché tady žít (kvůli schopnostem, které musel skrývat), vyrostl v dospělého muže a zapadl mezi nás - lidské smrtelníky. Chtěl využít své nadpřirozené schopnosti k pomoci ostatním, ale nemohl. Jeho otec mu často říkal, že co lidé nechápou, z toho mají strach. Že by se ho báli a tak bude pro všechny lepší, když bude žít jako obyčejný člověk. Za tu dobu se hrdina adaptoval na zdejší prostředí. Když se ocitl mimo zemské podmínky - například na vesmírné lodi s jiným složením plynu a jinou gravitací nebo vysoko nad atmosférou, ztrácel svou sílu.

Co jsem si z toho všeho vzala?

Poté, co jsem zaslechla přirovnání nevhodných potravin a stravovacích návyků ke kryptonitu, zajásala jsem. Pomohlo mi to po čtyřech letech konečně uchopit, co se děje v mém životě, totálně si zvědomit své kryptonity, dát jim konkrétní pojmenování a začít pozorně monitorovat jejich výskyt. Dokonce jsem si pořídila plagiát - zelené sklo vybroušené do tvaru diamantu. Abych nezapomněla.

Superman neměl volbu. Ovlivňovalo ho působení toho zvláštního zeleného kamene, ať chtěl nebo ne. Nás také ovlivňuje prostředí, které máme kolem sebe s tou výhodou, že na rozdíl od super muže máme do určité míry možnost volby. Třeba právě v tom, jak se stravujeme, co děláme, jak myslíme a jak žijeme.

Kdyby byl v našem životě jeden jediný kryptonit, bylo by to ještě dobré. Většinou jich máme nesčetněkrát více a jsou rozeseté v různých oblastech našeho žití, kde nás tlačí. Některé kryptonity jsou navíc zákeřné, protože nemusí být vidět na první pohled a jejich rozklíčování stojí úsilí i čas.

Každý z nás brousí své krystaly

Život je cesta - na tom se nepochybně shodneme. Cesta, kterou jdeme od narození do smrti. (A pak znovu, pokud věříš inkarnaci.) Na té cestě budeme narážet na různé ,,kameny". Některé z nich se mohou na první pohled blýskat, ale při jejich pečlivějším prozkoumání zjistíš, že jsou to jen bezcenné kusy hlíny a hroudy uhlí. Naopak drahokamy či polodrahokamy nemusí být viditelné na první pohled. Pravděpodobně máš zkušenost, že nějaká situace, která nejdřív vypadala jako ta nejhorší v životě, ti časem přinesla největší uvědomění a posun. Kameny je třeba posbírat a roztřídit. Některé z nich můžeš začít pomalu brousit do jejich ryzosti a vlastností hodných skutečnému diamantu, jiné je lepší zahodit.

Každý z nás má hodnotový žebříček a stejně tak svůj vlastní diamant či spíš diamanty. Něco, co nás baví, zajímá, v čem jsme dobří. Protože ale nic není černobílé, kromě diamantů, které průběžně brousíme, máme také plné kapsy těch pověstných Kryptonitů. Někdo více, někdo méně. A není to o tom obrátit kapsy naruby a jen tak je vysypat. Není to možné. Kámen je energie zhuštěná do hmoty. A energie nemizí, může se jen změnit. Zákon zachování energie neobejdeme.

Dar kryptonitu spočívá v jeho objevení, přijmutí a přetransformování do něčeho většího. Něčeho, co pak přesahuje nás samotné a je využitelné pro okolí. Je to protipól k diamantu stejně tak jako stín je opak světla. Stín také nelze zničit. Je pořád s námi, kamkoli jdeme.

Co tím vším chci říct? Že:

• Vymyšlené předsevzetí vyčleněné z našeho životního konceptu nemá smysl a samo o sobě není udržitelné.
• Místo předsevzetí můžeš popřemýšlet nad svými slabinami a způsoby, jak je začít rozvíjet.

Konec je nový začátek

Já vím, otřepaná fráze. Ale pravdivá. Pokud jsi dočetl/a až sem, díky. Teď už víš, že všichni máme své kryptonity i diamanty. Kryptonity se nedají rozbít, ale dají se přetvořit a vybrousit tak, aby nám dobře sloužily.

Přeji ti, ať žiješ život podle svých představ. Poznej své dary, rozvíjej je a sdílej své poznatky s ostatními.

Tak tedy, krásný rok 2020.

Katie, SimplyMyWorld.cz

Veškeré vydané články za rok 2019 a 2020 najdeš v knize Rekalibrace Lidské Bytosti.