Sebeláska je...
Kapitola 2: Alchymie života.
... Doplň dle sebe. SebeLáska může pro každého z nás znamenat něco jiného v různých etapách našeho života.
Sebeláska pro mě znamenala v roce 2020 odejít z práce, která mi brala příliš mnoho fyzické a psychické síly. Může to být opuštění vztahu, který není smysluplný. Puštění lidí nebo věcí, které tě stahují dolů.
Ať to znamená cokoli, v první řadě jde o chování sebe sama v úctě. Sebeláska nemá nic společného se sobeckostí, jak se nám snaží někteří vnutit. Ba naopak. Troufám si říct, že bez sebelásky nemůže náš život (plně) fungovat. Je to základní pilíř, který si stavíme v průběhu života.
Problém dnešních vztahů spočívá v hledání okolo - tam venku, u někoho nebo v něčem, to, co sami nemáme. Často požadujeme od druhých to, co nám chybí, co si nejsme schopni dát.
I když u někoho získám, co jsem hledala a chtěla, není to něco, co je mé. Má hodnota nyní pramení z toho, co mi dává druhý. Taková hodnota ale není skutečná. Může být krásná, ale taky pomíjivá. Pokud se má hodnota odvíjí od čehokoli nebo kohokoli vně, vždy bude záviset na vnějším světě. Nic z toho není mé.
A to jsou právě ty vztahy, které nejvíce bolí. - Má hodnota je vysoká, pokud jsi se mnou a miluješ mě. S tebou jsem konečně někdo. Sama nejsem nic. Pokud nejsme spolu, má existence ztrácí smysl. Naše hodnota nezávisí na někom nebo na něčem. Naše hodnota leží uvnitř nás, odkud tryská na světlo světa.
Sebeláska je jako úrodná půda, kde se daří životu.
Kvalitní půda plná živin je předpokladem pro růst a prosperování rostlinné říše. No dobrá. I kaktus v poušti žije z písku a dešťových srážek. To je pravda. Přizpůsobil se, aby mohl přežít ve velmi těžkých podmínkách. - Nevím, jak ty, ale já tedy nechci přežívat jako tenhle kaktus.
Sebeláska není něco, co se dá vynutit, a to dokonce ani od sebe. Říct si: ,,Tak jo, odteď se mám ráda". - Takhle to nefunguje. Je to něco, co je třeba neustále pěstovat a rozvíjet. Je to péče o sebe, věnovat čas tomu, co mě baví a zajímá. Je to neustálé ,,luštění sebe sama".
Sebeláska je také o projevování svých myšlenek a názorů. Je o ukazování světu, co mě baví a naplňuje. Sdílet. Říct ,,dělám to a to" a činí mě to šťastnou. Možná právě skrz toto ,,ukazování se" dodám odvahu někomu tam venku, aby se také pustil do realizace nápadů, které nosí v hlavě taaak dlouho, že už málem zapadly prachem.
Třeba ti někdo, řekl, že to, co si tak přeješ, nikdy nebudeš mít. Že jsi snílek a tvé přání není reálné. ,,To nikdo předtím nedokázal." No a? To mě nemusí zajímat. Že to ještě nedokázal nikdo přede mnou přece neznamená, že je to nereálné. Nech žít každého tak, jak se rozhodne. Ty máš svůj život a svá rozhodnutí. Nikdo tě nezná líp. (Kromě toho ,,nahoře".)
Rady typu ,,já vím, co je pro tebe nejlepší" nebo ,,je to pro tvoje dobro" ve skutečnosti jen zrcadlí postoj člověka, který mi radí k danému tématu. Pouze říká: ,,Kdybych byl/a na tvém místě, rozhodl/a bych se takto."
A tak rozhodnutí plynou z mých zkušeností. Není tvou povinností přijímat nevyžádané rady ani se ztotožňovat s těmi vyžádanými. A to ani při čtení jakéhokoli článku, který s tebou sdílím.
Ber si z toho všeho, co uznáš za vhodné. A to ostatní nech pro další bytosti. Třeba právě ta informace, kterou nepotřebuješ, bude pro někoho jiného důležitá. V daný okamžik, v daném rozpoložení...
Kateřina Lite / SimplyMyWorld.cz