KLÍČOVÉ VLASTNOSTI PŘIROZENÉHO SVĚTLA

PRVNÍ KROKY KE SVĚTLU

Vím přesně, kdy mě začalo fascinovat světlo. Byl to prosinec roku 2019,  ihned poté, co jsem otevřela knihu Světlo, lék budoucnosti od Jacoba Libermanna. A já jsem konečně dostala odpovědi na otázky, které jsem nosila v hlavě pěkně dlouho. Tak například fakt, že energetická centra v těle (čakry), které sídlí v oblastech endokrinních žláz a jednotlivé barvy (vlnové délky), ze který se skládá tzv. bílé světlo - to vše spolu souvisí.

Právě souvislosti světla a psychiky - to byl pro mě další velký aha moment. Začalo mě velmi zajímat, kolik času trávím na denním světle a čím si svítím doma. Barevné spektrum, teplota, intenzita - to vše jsou důležité parametry. A tady se pomalu dostávám k důležitému tématu, jak jsme každý den synchronizováni s cykly světla a tmy (dne a noci). Ještě zajímavější je uvědomění, jak nás technologický pokrok v oblasti domácího svícení odklonil na život v uměle vytvořeném světelném prostředí.

PŘIROZENÉ SVĚTLO

Slunce, jehož paprsky k nám dopadají, je jediným přirozeným zdrojem světla přes den a oheň či plamen svíčky je jediný přirozený zdroj světla po setmění či v noci. Na tyto přírodní zdroje jsme zvyklí a dobře na ně reagujeme.

Toto světlo se nazývá jako ,,bílé" nebo též ,,viditelné" (VIS) a skládá se z vlnových délek od 390 do 760 nm, které odpovídají jednotlivým barvám. Spektrum je ohraničeno fialovou barvou (390 nm), prochází přes modrou, zelenou, žlutou, oranžovou až po červenou (760 nm). Tyto barvy lze vidět po průchodu světla hranolem nebo v podobě duhy, kdy prší a zároveň svítí Slunce. Každá barva spektra má svůj specifický úhel (index lomu), pod kterým se láme na rozhraní dvou prostředí odlišné hustoty. Čím menší vlnová délka, tím vyšší index lomu.

Oblast viditelného světla (390-760 nm) tvoří přibližně pouhé 1 % veškerého elmag. záření,  které se šíří vlnovými délkami od 0,01 nm po stovky až tisíce metrů (od gama záření po rádiové vlny). Pokud tě zajímá elektromagnetické záření více do detailu, pokračuj na článek: ENERGIE - STAVEBNÍ MATERIÁL VESMÍRU.

NENÍ SVĚTLO JAKO SVĚTLO

Sice toho víme o světle víc než před pár lety, ale pořád je to jen zlomeček. Nazýváme se moderní civilizací, přitom víme starou bačkoru o tom, co je to svět a jak funguje. Naštěstí existují lidé, kteří nám přinášejí starověkou moudrost od národů, které stále žijí v souladu a napojení na své tradice a učení, které si předávají tisíce let. A na druhé straně existují špičkoví výzkumníci v oblasti fyziky, chemie, astronomie atd. Postupně tak dochází k přirozenému ,,odumírání" starých dogmat a jejich nahrazování novými funkčními vhledy o podstatě svět(l)a. Přesto i to málo, co víme o světle, nám může být nápomocno při řešení zdravotního či psychického stavu.

Je nanejvýš prospěšné zachování 24 hodinového cyklu světla a tmy (cirkadiánního rytmu) ve svém každodenním životě. A to včetně vlastností světla, které se mění od svítání do soumraku, až po setmění. Během tohoto cyklu se mění světelné spektrum (zastoupení jednotlivých vlnových délek) a jeho intenzita.

Při používání náhradních světelných zdrojů je důležité vycházet z vlastností přirozeného světla a co nejvíce se jim přiblížit. Dříve existoval na trhu jeden typ žárovky (technologie), který se lišil pouze svítivostí. Tato žárovka produkovala teplé bílé světlo. Z hlediska financí bohužel nebyla zrovna úsporná, protože většina elektrické energie byla převedena na teplo (klasická žárovka hřeje) a jen malá část na světlo. Dá se říct, že světlo bylo spíš vedlejším produktem tepla.

Dnes je to jiné. Díky LED technologii je možné sehnat na trhu velké množství žárovek, které se liší teplotou chromatičnosti a intenzitou svítivosti. 2W LED žárovka osvítí prostor, na který předtím byla potřeba např. 40 W žárovka. Tato technologie je energeticky úsporná, protože žárovka se nezahřívá a dochází k vysoké konverzi elektrické energii na světelnou.

Bohužel nové technologie nepřinášejí pouze výhody. Stačí se podívat večer do oken bytů, které mám naproti svému paneláku. Často vidím velmi studené světlo, které není vhodné pro večerní svícení. Tedy za předpokladu, že jedinec nechce záměrně stimulovat svůj organismus.

MODRÁ SLOŽKA BÍLÉHO SVĚTLA JE KLÍČ

Bílé světlo je tvořeno vlnovými délkami 390 - 760 nm, které odpovídají jednotlivým barvám. Množství a intenzita těchto barev je klíčovým faktorem pro naši vnitřní synchronizaci biologických hodin pomocí vnějších faktorů.

Jak to, že se náš cirkadiánní rytmus (CR) řídí světlem? V oku máme tři druhy pigmentů, které reagují na tři barvy ve spektru - modrou, zelenou a červenou. Venkovní světlo má přes den přirozeně vyvážené barevné spektrum, s příchodem večera ubývá modrá složka a v noci není ve spektru přítomna.

Naše oko zachycuje poměr barev ve viditelném spektru v každém okamžiku. Světelný signál putuje do mozku, kde dojde k vyhodnocení, v jaké části dne se právě nacházíme (zda je den nebo se blíží večer). To ovlivňuje hormonální regulaci a naši aktivitu. Před den jsme aktivní a naopak s večerním úbytkem světla postupně dochází  ke snižování produkce energie (zklidnění, zívání, ulehnutí do postele a nakonec spánek).

PARAMETRY SVĚTLA

Existuje několik parametrů, které ukazují, jak moc se náhradní světelný zdroj přibližuje přirozenému světlu. Zatímco dříve byl u světelných zdrojů uveden jen výkon ve W (Watt), dnes existuje mnohem více parametrů a v online obchodech se již dají snadno filtrovat produkty dle cílových parametrů.

Teplota chromatičnosti světla

Jedním z parametrů je teplota chromatičnosti, která se udává v K (Kelvinech). Teplota chromatičnosti Slunce je 6500 K. Přibližně do 4000 K se světlo označuje jako ,,teplé bílé", nad tuto hodnotu jako ,,studené bílé" (typicky od 5500 K výše). Pokud tedy potřebuji doma nebo v práci více denního světla, je ideální vybírat světelný zdroj o této teplotě.

Teplota chromatičnosti ohně je 2200 K a svíčky 1800 K. Oba ,,večerní/noční" světelné zdroje jsou bez modré a zelené složky, která snižuje produkci melatoninu. (K tomu se dostanu dále.) Večer je tedy vhodné svítit teplým bílým světlem 2000-2500 K, 60-90 min před ulehnutím ideálně světlem bez modré a (zelené) složky.

Cirkadiánní index (CRI)

Další parametr se označuje jako CRI neboli cirkadiánní index. Světlo Slunce má hodnotu 100. V případě použití umělého světla je vhodné použít zdroje s hodnotou > 92 a to jak přes den, tak večer. Čím vyšší je CRI umělého zdroje, tím přirozeněji se cítíme pod tímto světlem.

Intenzita světla - luxy a lumeny

Pak jsou tady další veličiny, které souvisí s intenzitou světla. Luxy a lumeny. V interiéru často svítíme spektrálně nevhodným světlem, navíc o nízké intenzitě. Intenzita světla se velmi mění v rámci ročních období. V létě za jasné modré oblohy jsou hodnoty intenzity světla kolem 100 000 lux, v zimě, když je zataženo, klesá hodnota třeba jen na 10 000 a méně lux.

Domov nebo kancelář je často osvícena jen desítkami luxů. Proto se můžeme cítit unaveně i přes den. Nedostatek světla může být příčinou ,,žraní baterek", protože je potřeba vyvinout větší úsilí pro vykonání stejného objemu práce. (Pro zajímavost si můžeš stáhnout aplikaci, která měří intenzitu světla. Překvapí tě, jak málo světla máš doma.) Optimalizaci světelných podmínek se věnuji v praktické části.

Kateřina Lite / SimplyMyWorld.cz

Další článek: DOSTATEK SVĚTLA V PRAXI + TIPY