Světlo - základ života

Kapitola 5: Světelná Evoluce.

Na počátku bylo světlo. A až v mnohem hutnějších vrstvách mohl být zvuk a poté slovo. (Možná) jsme jediní ve Vesmíru, kdo se dorozumívá slovy, protože to umožňuje hustota zdejšího prostoru.

Je známo, že vyspělé bytosti z jiných světů komunikují telepaticky. My jejich signály překládáme do slov a dále interpretujeme dle svých schopností. Proto je někdy tak obtížné předávat vzkazy. Protože slovní zásoba je omezená. Je dobré pamatovat, že každé slovo v sobě nese vibraci. A tak někdy význam slova může být odlišný od energie, kterou člověk vyslal směrem ven. Vyplatí tedy se nejen slyšet, ale také cítit.

Vesmírný prach

Existuje výzkum, který ukazuje, že prvotní bakterie, ze kterých se za miliony let tzv. evoluce vyvinuly složitější formy života, nepochází ze Země, ale z vesmírného prachu, který je nositelem zmrazených bakterií. Nejsme tedy ve vesmíru jediní a Země není jediným místem, kde existuje život. Zároveň s tím mi dochází, proč je světlo základní podmínkou pro přežití všech forem života. Od bakterií, přes rostlinnou a živočišnou říši, až po člověka.

Pokud přijmeš, že jakožto Lidská Bytost neobýváš planetu Zemi náhodou, tvůj život bude bohatší.

Věříš-li v evoluční teorii, znamená to, že člověk se vyvinul náhodou a nemá tu žádný účel. Stejně jako všechny živé formy. Protože vše vzniklo náhodou na základě genetických mutací a selekce. Ve skutečnosti v celém Vesmíru neexistuje nic neživého a už vůbec ne náhodného. Ani minerální říše není neživá. - Vše obsahuje život. Lépe řečeno - vše je život sám.

Pokud dokážeš akceptovat, že světlo není jen ta část spektra, kterou vidíš, ale že světlo je to, co tvoří tento svět, pak ti bude zřejmý význam věty: Světlo zůstává, i když je tma. - Musí to tak být, jinak bychom se rozpadali noc, co noc.

Svým způsobem se to opravdu děje, protože dochází ke zvýšené regeneraci, což zahrnuje odstraňování starých či poškozených buněk a jejich nahrazování novými. Spánek je též považován za malou smrt, ze které se probouzíme každé ráno. Tradiční kultury vědí, že spánek a sny jsou tréninkovým prostorem na dobu, kdy opouštíme své tělo. A: ,,Soumrak... To je trhlina mezi světy," jak řekl Don Chuan v jedné z knih C. Castanedy.

Spojení

Všechno, co existuje, viditelné i neviditelné, je spojeno dohromady. Spojení je pro každého z nás velmi důležité. Řekla bych, až existenčně důležité. Patří sem jak spojení s námi samotnými, tak s dalšími hmotnými bytostmi. Hmotnou sférou to ale zdaleka nekončí. Jsme propojeni na energetické rovině. Moje a tvoje existence je spojená se vším, co je obsaženo v celém Vesmíru. Ráda bych se nyní věnovala spojení se sebou, protože odsud se odvíjí vše ostatní. 

Spojení se sebou je to nejcennější, co máš a když ho máš, tvůj život je naplněn štěstím a radostí. Všechno, co děláš, jde tak nějak snáz. Život plyne. Pokud jsi ve spojení se sebou, zároveň jsi také v proudu života, který tě vede k lidem, místům a situacím. Tam, kde je to pro tebe nejlepší v danou chvíli. Vždy získáš to, co právě získat máš.

Být ve spojení se sebou přináší výhody do všech oblastí tvého života. Když víš, co cítíš, rozhodnutí se dělají snáz. Tato rozhodnutí jsou v souladu s proudem života, a tak skrz toto propojení čerpáš sílu. A být si vědom/a své síly a schopností, tě posouvá dál mílovými kroky. Být ve své plné síle můžeš být právě jen tehdy, pokud jsi ve spojení se sebou. Spojení generuje sílu.

Někdy přestávám cítit spojení se svým vnitřním světem. Vlivem událostí, které nastanou nebo těžkých myšlenek, které zaměstnají mou mysl. Ty okamžiky paralýzy, kdy nevím, jak se rozhodnout. Ta moudrost a síla je stále v nás. Ale mysl a emoce ji dokážou potlačit. Zahnat do kouta.

Když nejsme sami sebou, nabízí se otázka, kým tedy jsme. - Rozhodně někým jiným. ,,Sice jsem to fyzicky pořád já, ale necítím se jako já." Necítím se ve své kůži, ba naopak. Jako by najednou zmizela část mě samé.

Život bez síly se žije velmi ztěžka a všechno nás stojí velké úsilí. Na překonání tohoto úsilí spotřebujeme velká kvanta energie. A nemyslím jen fyzické - především té vnitřní síly.

Čím méně vnitřní síly, této krásné, zázračné energie, tím se naše bytí stává těžším, hustším a více tmavým. Ztrácí se světlo a s ním i barevnost života. Jenže my potřebujeme světlo a potřebujeme barvy. Možná proto se říká ,,zčernal mi svět" nebo ,,vidět černobíle". Nevidím tu krásu, jas a barvy, kterými se hemží prostor vně.

Světlo je všudypřítomné

Ke svému životu potřebujeme světlo. A to jak vnější, tak vnitřní. Tato dvě světla jsou propojena. Hmota našeho fyzického těla není překážkou. Ve skutečnosti nejsme odděleni od světla. Je všudypřítomné. My jsme z něj utvořeni, každý z nás. Protože světlo je to jediné, co jest. Vše je vytvořeno z různě zhuštěného světla.

V dnešní době už není překvapením, že pokud rozeberu atom, získám elektrony, protony a neutrony. Když půjdu ještě hlouběji, zůstane 99,99999... % energie. Toto říká kvantová fyzika. Pokud půjdeme dostatečně hluboko do hmoty, stane se z ní energie.

Kvantová fyzika také říká, že částice se chová buď jako částice nebo jako vlna. Záleží jen na pozorovateli. V momentě, kdy zaměřím pozornost na částici, vnímám ji jako pevnou, fyzickou strukturu. Když ji nepozoruji, mění se ve vlnu. Je možné, že tímto způsobem je svět utvářen znovu a znovu neustálou přeměnou částice ve vlnu a naopak? Vypadá to, že ano...

Svět

Světlo tedy utváří svět. Neustále a znovu, v každém okamžiku. Hmota se může jevit jako nehybná, pevná struktura. Ve skutečnosti je tvořena nekonečným množstvím kmitající energie, která se proměňuje mezi částicí a vlnou.

Všechny rostliny, keře a stromy jsou vlastně takové antény, které jsou ukotveny v zemi svými kořeny a rostou do Vesmíru. Kořenový systém neslouží jen k získávání vody a živin, ale je též nositel informací. Jak s oblibou říkám: ,,Když na jedné straně vkročím do lesa, tak na druhé straně o mně ví". V kořenech je voda a ta je (jak už dnes víme) přenosné médium. Element vody je nosičem informací - energií a vibrací. Zdá se, že voda je kapalná kronika planety Země.

Pak je tu celý potravní řetězec, kdy se ,,menší existující" stávají součástí ,,větších těl", rostlinných a dále živočišných. Všichni, bez ohledu na to, jak dlouho jsme na Zemi a jak jsme malí (primitivní), získáváme benefity ze slunečního záření. Lépe řečeno, toto záření je nezbytné k přežití zde na Zemi. Bez světla není života. Toto je dobré si uvědomit.

Izolace není přínosem

Doufám v to, že i ta největší kancelářská krysa pod umělým osvětlením, si po vystavení se přirozenému světlu a slunci víc uvědomuje, kým je.

A čím dříve si uvědomíme, kým jsme, tím lépe pro nás. Neříkám, že život bude snazší. Protože jsou zde mnohá přesvědčení, díky kterým si můžeme oproti ostatním připadat jako blázni.

Jedinou možností, jak to tady celé postupně přetvořit, je začít u sebe a probudit svou sílu tím, že si uvědomím, kdo jsem. Kdo jsem skutečně. Uvnitř sebe. Vynesu na povrch své vnitřní světlo.

Kateřina Lite / SimplyMyWorld.cz