Vesmírný internet a Architekt
Tak jako potřebujeme rovnováhu mezi vnitřním a vnějším světlem - světem (psala jsem tady), existuje také vztah mezi vnitřním a vnějším napojením.
U vnějšího světla je to trochu jednodušší, protože se nám připomíná den co den. Tím, jak slunce ráno vyjde a večer zapadá. Tím posiluje naše vnitřní světlo. Proces tedy jde zvenku dovnitř.
U napojení je to naopak. Pokud jsem odpojena sama od sebe, tak jsem odpojena také od prvotního zdroje. Tedy ne tak doslova. Myslím, že kdybych byla úplně odpojena od zdroje, tak nemohu existovat. Jde spíš o intenzitu.
Jediná cesta, jak se dostat ven je dostat se dovnitř. Čím víc posílím toto vnitřní spojení, tím víc se propojím ven.
Čím víc budu naslouchat informacím zevnitř, tím víc budou přicházet informace zvenčí. Mám na mysli skutečné informace, ne ten balast z médií, který považujeme za informace.
Přišlo mi, že informace je jako provázek nebo lano. Na první pohled není vidět, ale existuje. A po něm probíhá komunikace oběma směry.
Však co. Světelná vlákna prostupují veškerou existencí a tvoří vesmírný internet. Ve kterém každá informace je přítomna všude a okamžitě. Na každém místě a hned. Tento vesmírný internet překonává rychlost světla.
Čím silnější je provázek, tím více jsme otevřeni a tím víc dat může procházet k nám a od nás.
Vesmírný Architekt žijící na Zemi.
Tvořili jsme jinde, abychom načerpali moudrost a zkušenosti. Nyní jsme tu, abychom vzali vše, co víme a použili to k obohacení našich životů na Zemi.
Jaký smysl by měly všechny naše životy, pokud by nevedly ke zdokonalování sebe sama a okolního prostředí? Nikdo nás neučil, jak je stvořen Vesmír a na jakých principech funguje. A tak je složitější naskočit na toto fungování a použít ho ve svůj prospěch.
Roky jsme vázáni jen na fyzickou část Vesmíru. A pokud nezačneme hledat, zemřeme v této realitě, aniž bychom poznali víc.
Fyzická realita je pouze nejhustší frekvencí. Pokud upínáš svou pozornost pouze na ni, další sféry ti zůstanou skryté.
Bez ohledu na to, co děláme, všichni jsme Vesmírní Architekti. Protože všichni tvoříme své světy tím, jak žijeme. Otázkou tedy je, co v nich chceme mít?..
Země je domovem hrdinů.
Rozhodnout se jít žít na Zemi, tomu se říká odvaha. Planeta Země je totiž unikátní vesmírnou stanicí. Je to místo, které je domovem nespočetného množství vesmírných druhů.
Jsme z různých koutů, galaxií, planet, dimenzí. Z různých hvězdných systémů a časoprostorů. Planeta Země se stala genofondem celého vesmírného bytí. Proto je třeba, abychom ji zachovávali v co nejlepší podobě. Stejně tak sami sebe.
Byla ti dána ta příležitost, žít tady. A může ti být taky odebrána. Některé okamžiky jsou velmi těžké, náročné, smutné a bolestné. Ale je to něco, co zažiješ jenom tady.
Tak to oslav. Oslav, že jsi tady. Oslav své bytí.
Bez ohledu na to, co děláš, jsi hrdina. Už jen tím, že jsi. A to stačí.
Pamatuj na to.
Z knihy: Rekalibrace Lidské Bytosti (2) (objednání a více informací zde)
Kateřina Lite / SimplyMyWorld.cz