Zpráva k 1.8.2021 / Lidské tělo

Kapitola 2: Alchymie života.

Když člověk nemá energii na to, aby se rozvíjel, tak jde proti sobě. Proti přirozenému nastavení. Protože vše je v neustálém procesu, v neustálém vývoji. Kde změna je jedinou jistotou.

Je vhodné přijmout, že nejsme jen hmota. Že tělo souvisí s myslí, to souvisí s emocemi, to souvisí s projevováním podstaty - proč tady jsme. To souvisí s duší a to souvisí s tím, že (tu) nežijeme jen jednou.

Procházíme jednotlivými životy (v těle i bez něj) a postupně budujeme sami sebe. Tím pádem to, co udělám teď, ovlivní další život. To mi přijde docela podstatné a vede to k přehodnocení rozhodnutí, že se tu budu jen tak flákat.

Existuje zde názor a přesvědčení, že žijeme jen jednou. Takže nezáleží na tom, jak prožijeme svůj život. Toto přesvědčení může vést k tomu, že se na všechno vykašlu, protože k čemu se snažit, když stejně jednou ,,zařvu". Všechno skončí. Člověk s takovým přesvědčením pak vede konzumní život, vydělává a rabuje planetu za účelem svého vlastního obohacení.

Podle mě to je jinak. Rodíme se (nebo objevujeme) opakovaně. Nejen tady, ale kdekoli ve Vesmíru. I tam, kde neexistuje fyzická úroveň bytí. Takže každý život ovlivňuje ten další. A současný život rázem nabyde na významu. Vše, co prožiju, se propisuje do vědomí věčné duše. To ovlivňuje energetický otisk, který odchází se mnou z této Země.

Ve skutečnosti všichni máme obrovský potenciál a každý z nás sem přišel s ,,něčím". Nikdo nemá prázdné ruce.

Přišli jsme sem s talenty a něco si tu odžít, naučit se, pochopit. Setkat se s konkrétními bytostmi, se kterými jsme před narozením uzavřeli dohodu. Vzájemně se něco naučíme a obohatíme. To umožňuje růst skrze každé setkání.

Signály těla

To, co nám dřív procházelo, už procházet nebude. Těla se hodně zcitlivují, právě kvůli tomu, abychom je víc vnímali a spolupracovali. Emoce a pocity také narůstají na intenzitě. Díky tomu je možné dostávat zpětnou vazbu mnohem rychleji, než dříve. Vím hned, co je pro mě dobré a co přináší mi radost nebo naopak. To se netýká jenom stravy, ale také kontaktu s dalšími lidmi nebo prací.

Mám pocit, že nás těla nyní žádají, abychom se začali víc zajímat o sebe - člověka - jako o celek a abychom začali chápat tu komplexnost, kterou jsme. Abychom se neodpojovali od (emočního) těla, např. protože zrovna cítíme něco, co cítit nechceme. Naopak. Aby nám pocity pomohly uvědomit si, že ,,zrovna tohle" není dobré. Abychom pozorně sledovali, co má na nás vliv a vědomě se rozhodovali, zda si to chceme ponechat či ne. Protože když nebudeme řešit, co nás obírá o energii, tělo bude stagnovat. A jak je zřejmé, bez těla tady končíš. Šlus.

K tomu to teď vše spěje. Projít si jednotlivými fázemi, abychom se postupně vystředili a začali (aspoň trochu) chápat souvislosti v životě. Zeptat se: Proč se mi děje to, co se děje? Proč se cítím špatně? Pokládat si otázky s vědomím, že cítit se špatně není žádný trest. Je to informace o tom, že něco vně či uvnitř mě nefunguje tak, jak by mělo. Pokud dostanu tento signál a přijmu ho, mám možnost začít pracovat se svým stavem.

Dokud se nestaneš Alchymistou svého života, budeš stále odkázán/a na pomoc ostatních. Pozornost a naslouchání - to je to, co tělu velmi pomáhá. Ať jsi v jakékoli situaci.

Pokud budeš ke svému tělu přistupovat jen jako ke kusu hmoty, tak jím také bude. Kus hmoty, který vláčíš životem a je ti přítěží. Tělo potřebuje cítit tvou podporu a lásku. Pak bude s radostí spolupracovat.

Dokud nezačneš poslouchat své tělo, zůstane ti skryta jeho moudrost. Tato moudrost je klíčem k plnohodnotnému životu. Vytvářej si manuál ke svému tělu - jakýkoli ti dává signál, neignoruj ho. Udržuj své tělo v čistotě na všech rovinách. Propoj se se Zemí, neboť tvé tělo z ní vzešlo. Živ své tělo z přirozených zdrojů Země. A... Důvěřuj v samo-opravné schopnosti, kterými disponuješ.

Kateřina Lite / SimplyMyWorld.cz